Valašský Hrb je akce, konající se v oblasti Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Spojuje několik závodů v délkách řádově 10, 20, 30 a 50km. Můj doprovod Dan se rozhodl pro 30tku (od loňska navýšil z cca 20tky) a já (stejně jako loni) pro 50tku.

Vyjeli jsme celkem brzy a tak se nám podařilo zaparkovat pár metrů od areálu - start byl tentokrát na Čarťáku. Už na parkovišti se to hemžilo známými tvářemi. Po registraci se pokusíme i o mini rozklus, loučím se s Danem a jdu na start (startuje se v cca půlhodinových intervalech, začíná se nejdelší tratí). Na ruce mám propiskou poznačené hodinové časy z loňska i nějaké ty motivační hlášky, tož sakra, snad to půjde. 

Trať je letos trochu jiná a hlavně má start/cíl kdesi uprostřed. Na jednu stranu běžíme stejný okruh jako 30tka, s tím, že po 15ti km se prakticky otočíme a běžíme zpátky. Máte možnost se potkat i s běžci na dvacítce, kteří to jen otočí dřív. Běžci se mohou navzájem rozeznat podle barvy startovního čísla (50=zelená, 30=oranžová, 20=modrá). Po doběhu na Čarťák pak už sami běžíme na druhou stranu a opět s otočkou v půlce. 

Takhle postavená trať se mi moc líbila.
První zážitek: o půl hodiny opožděné čelo třicítky mě předbíhá jak srnky, v místech kde už váhám, jak Anežka Drahotová, zda teda běh či chůze (stoupání na Vysokou). 
Druhý zážitek: před otočkou už proti mě běží čelo padesátky, můžu obdivovat další srnky, podporovat, zdravit se se známými a zjišťovat jak na tom jsem. 
Nejlepší zážitek pro mě však byla otočka už jen pro padesátku. Tady už potkáte jen ¨zelené¨ a jsem příjemně překvapena četností pozdravů, podpory, úsměvů nejen od kluků i od holek. Fakt si to užívám a opojný úsměv mě neopouští :-) 

Loni jsem si 50tku (53,02km) od 35.km protrpěla díky křečím v břiše. Letos jsem byla rozhodnutá, že se mi to nestane a učinila jistá preventivní opatření.

Ano, letos to bylo jiné, křeče dostávám už na 20.km... Když opouštím trať (což vždy mírně zmate spolubojovníky) zaslechnu hlášku: "To vypadá na zakázané uvolnění....", ještě jedno "Z.U." si dám pro kondici nějaký ten km dál a už mi to hlavou šrotuje: jestli se takhle budu zase trápit do konce, tak to snad ukončím na té třicítce. Ale jedna z  motivační hlášek na mé ruce je ve tvaru "30

Celou trasu bylo krásné počasí (někdy až moc...), ale zhruba 3km před cílem se nějak zatáhlo... déšť, kroupy masírující šíji, bouřka, no říkám si: takhle má to ultra asi vypadat ;-) fajne. asi kilák před cílem pak jen koukám. Dan už mě šel asi hledat... už v civilu se ke mě i v tom dešti přidává do kopečka, dohodnem se, kde se potkáme, z kopce ho opouštím a je tu cíl. V cíli už schovali i bránu (limit byl 8h, tak asi kvůli té bouřky?) tak se jdu nahlásit do hospody a hlásím tedy čas z garminu: 7:16. Délka nakonec 54,87km a převis 1664m.

záznam z garminu:

https://connect.garmin.com/modern/activity/789310690

S časem spokojená nejsem, ale teda zážitek to byl NÁDHERNÝ!!! Oproti loňsku mnohem méně chůze, což jsem ráda. Takže jako vždy: Příště znovu a (snad) lépe! :-)

Poznámka k výbavě: 
Nový baťůžek/vesta od Kalenji příjemně překvapil, poprvé na závodě a dobrá volba. 

Jako jedna z mála jsem běžela i s hůlkami. Pár týdnů dopředu už jsem byla rozhodnuta bez, ale týden před jsem si dala 30tku v Beskydech bez a trochu si odrovnala kolena. No, v mém případě to byla asi nutnost a dobrá volba si myslím. V Horách je to jeden z mála závodů kde váhám... uvidíme příště.