Triatlonový klub katedry informatiky

LH24 2015 - Mistrovství ČR v zimním horském maratonu jednotlivců

LH24 2015 - Mistrovství ČR v zimním horském maratonu jednotlivců

Taťána Funioková, 29. 01. 2015

Celý závod spočívá v "jednoduché" myšlence: v rámci stanoveného okruhu (cca 11.4km a cca 840m převis) pokořit během 24h co nejvícekrát Lysou horu. Pouze první okruh je trochu delší. Startuje se poblíž nádraží v Ostravici a asi kilometr a půl trvá než se napojíte na onen stanovený okruh u Sepetné. No a tím ta "jednoduchost" končí....

Kromě závodu jednotlivců si můžete tento výlet zkusit absolvovat i ve štafetě (dvojici). Přiznávám, že po loňské účasti jsem si říkala, že už jedině ve štafetě, ale jak se závod blížil, čím dál víc jsem byla motivovaná ve smyslu "dát to líp než loni". Loni byla trošku větší zima (pesimisté tvrdí, že pocitová teplota byla -60), no v každém případě jsem měla po třetím kole tak omrzlé prsty, že jsem stihla ještě večerní vlak domů do Ostravy. 

Počasí v období před závodem bylo jako loni, takže se dalo čekat, že se zase něco semele... Místo -20 však předpověď slibovala jen -10, ale zato vydatné sněžení. (Taky znáte to moudro, že když mrzne tak nesněží???) V noci na 24.1. však nahoře nějak zapršelo a přimrzlo, takže se Lysá hora změnila na Ledovou horu. Už ve dvě ráno mohli závodníci dohledat info, že bez pořádných nesmeků možná nebudou připuštěni na trať. (Pokud by docházelo systematicky k úrazům díky nedostatečnému vybavení, byl by závod ukončen.)

Někdy před osmou v sobotu ráno hlásím na akreditaci v Ostravici své číslo (zároveň ukazuju občanku) - jen kouknu do tašky, zahlídnu "účastnický list", nějaké letáky a tak, ani to nezkoumám (CHYBA!!!). Jsem dotázána, zda mám řetízkové nesmeky (mám dokonce dvoje) a můžu si jít hledat své 2m čtvereční na Sepetnou. Už při čekání na vývoz na Sepetnou potkávám první známé tváře.

Loni jsem své 2m čtvereční vychytala ve SPORT RELAXU u topení, sprchy a fénu... Letos je ona část bohužel zavřená. (až ráno pak zjistím, že ji nakonec otevřeli). Letos tedy zkouším přímo Sepetnou. Místa už moc není, ale doufám, že mám tolik oblečení, že to letos bez sušení dám (CHYBA...).

Největším oříškem je pro mě logistika - kdy kam co zabalit, co do čeho oblíct, kdy co sníst - tohle se budu ještě dlouho učit. 
Nakonec volím jedno z mnoha možných řešení a na start mířím doufajíc, že tři kola v tom oblečení dám.

Na startu ještě dává Libor Uher k dobru nějaké info o trati a výbavě a můžeme na to. Zajímavostí je, že se mu podařilo během noci stáhnout snad stovky nesmeků z blízkých obchodů, které si mohli účastníci na startu zakoupit, aby mohli vůbec do závodu nastoupit. 

11h Start - první tři kilometry je asfalt (dnes s ledovkou, proto hned nasazuju nesmeky), který i v tréninku překonávám "během", takže nedělám výjimku ani teď. Když předběhnu poctivé chodce narážím na chodce, kteří mají tempo mého běhu :-) I tak mi ten běhací úsek pomáhá, protože jakmile asfalt skončí začne mé oblíbené stoupání mimo červenou trasu, kde se už občas začínají tvořit fronty (přecijen nás je nějakých 700 na trati a ne každý má stejné tempo). Stejně jako loni se mi zácpa či pomalý vláček vyhýbá.

Po kopečku následuje místo, kde se trať tvořící osmičku kříží a to je naposled, co nevidím nikoho zprava běžet dolů, pak běhací rovinka, dokopeček, skororovinka v lese, kolMachor, sjezdovka a LH.

Na LH, stejně jako na Sepetné, je čipová kontrola. Loni stačilo přeběhnout koberec, letos jsme bohužel vyfasovali chipy (stejná technologie jako na B7), které nosíme na gumě okolo krku, a doporučuje se nevystavovat je moc mrazu.... takže ho hlavně později lovím zmrzlýma prstama zpod bundy. Dolů to jde jako po másle. Sepetná, teplý čaj, a jde se na druhé kolo. Dole potkávám Kláru Rampírovou, je mi líto, že nemůže závodit, ale jsem ráda, že se mám na koho těšit při dalším kolečku.

Druhé kolo uběhne stejně rychle, ale zjišťuju, že díky mému nadměrnému pocení, už to chce něco vyměnit, takže se jdu po druhém kole převlíct. Když už jsem nachystaná, že půjdu do třetího přichází Klárka, že nemám ani jedno kolo pípnuté... Na Sepetné zkusmo zkouší můj chip a - "tým neni akreditován"... no, tak 1/4 hoďky to zabralo, než se to vysvětlilo a dalo do pořádku. Na akreditaci jsem totiž dostala tašku s čipem 348 místo 384 (kdybych se já podívala na ten účastnický list ráno...).

Třetí kolo vzpomínám, jak jsem loni omrzala, ale i tohle kolo jde rychle. Opět se převlíkám. Čtvrté už to do kopce trochu dře, ale furt to ještě de. Opět se převlíkám. Páté dře nahoru ještě trochu víc, ale furt to ještě de. A tady mi dochází, že vůbec nevím, o jaké tempo se mám snažit a nějak mi chybí ten pocit, že ještě 1x nebo 3x a bude konec. Prostě osvícení - moje hlava ještě (single) 24hodinovku nepochopila a neví co s tím. No, to budu muset teda ještě nějak promyslet asi. No jdeme dál...

U Malchoru ale už cítím, že zas prsty necítím... Nahoře nejsem schopná si vyndat z podbundy chip, naštěstí mi dobrý člověk pomáhá se zipem. Rozmrzací proces po cestě dolů se neobejde zcela bez bolesti. Dochází mi, že neschopnost se zahřát není ani tak způsobena chladem, jako nedostatkem energie.  Dolů to jde už taky nějak hůř, ale stále ještě "během".

Takže co teď. Ještě jedna sada na oblečení se tu najde, ale ty předešlé moc neschnou. Taky budu muset nabrat nějakou energii, ale zároveň se bojím, že mě taková pauza uzemní. Garmin hlás 58,36km. Nebezpečně blízko mým oblíbeným distancím. Smiřuji se s tím, že tohle není závod pro mě. Je to prostě moc dlouhé a vlastně ani nevím jak dlouhé to bude. Kdyby aspoň to oblečení bylo suché. Končím. Ráno 25.1. po 4.hodině ranní vyjíždím směr Ostrava.

***

Z odeslaných sms zpětně rekonstruuji, že "TO" přislo 25.1.2015 někde mezi 12:25 a 13:36: (ano, SMS z 12:25, skutečně zněla "Pocity - nikdy víc")

Co to vlastně znamená nedokončit 24hodinovku? Těch pět kol jsem dala za cca 14h. Někteří si dali 3 kola, pak šli spát a ráno 2 kola, znamená to, že oni dokončili a já ne? Potkala jsem tolik známých, další lidi poznala, přidala si k loňsku dvě kola a poprvé v životě si dala LH 5x v tahu. V rukávu mám ještě nepoužitou mp3 a do příště to sušení ještě nějak vymyslím a to jídlo si pohlídám zas o trochu víc a vlastně se mi to celé tak nějak líbilo... No těším se za rok zas, a když se podaří nějaké kolečko přidat, nebudu se zlobit :-)

záznam z garminu (kvůli úspory jsem dole na Sepetné hodinky vypínala, takže je to jen čas na trati): 

http://connect.garmin.com/modern/activity/681965325